A začneme rovnou pointou příběhu. Skiareál Lipno si koupil další náš stroj. Než k tomu ale došlo, stalo se mnoho zajímavých událostí. A o nich teď budeme vyprávět. Skiareál Lipno se rozkládá na čtyřiceti pěti hektarech, má jedenáct kilometrů sjezdovek, tři lanové dráhy a patří mezi nejrychleji se rozvíjející česká sportovní a zábavní centra. Aby si areál udržel image skutečně zábavného místa, investují zde hodně času a peněz do inovací v oblasti zážitkových atrakcí. A to je důvod, pro který se rozhodli, že si pořídí úplně nový stroj. Takový, který by byl specializovaný na stavbu snowparků, skicrossů a zážitkových tras. To se stalo před třemi léty. A od té doby zde začali systematicky testovat nejrůznější typy sněžných roleb. Zkoušeli, ověřovali, trénovali, zatěžovali, až se nakonec rozhodli. Vybrali si rolbu - PistenBully 400 Park.
Je to skutečně neobvyklé, aby někdo věnoval výběru stroje tolik času a pozornosti. Do srovnávacího testu byl nejdříve zařazen náš nejsilnější stroj PistenBully 600 s navijákem. Po něm středně silný stroj PistenBully 400 Standard, pak různé varianty strojů Prinoth a nakonec stroj PistenBully 400 Park, který je specializovaný na tvorbu snowparků a práci v nerovném terénu. Velmi nás to zaujalo a chtěli jsme se dozvědět na co všechno zde při testování různých typů strojů a značek přišli. A proto jsme se na to zeptali ředitele skiareálu Ing. Petra Duška a Luboše Fence, řidiče, který testování prováděl.
Na počátku testování jsme měli jasno v tom, jaké jsou naše hlavní potřeby. Věděli jsme, že naši klienti chtějí zážitkové tratě s mnoha různými nerovnostmi a překážkami. A také jsme věděli, že my potřebujeme zajistit co nejrychlejší rozhrnování velkého množství technického sněhu, včetně snadného přesouvání sněžných děl. Celý náš areál je totiž ze sta procent technicky zasněžován.Během srovnávacích testů jsme však začali přicházet na to, že máme i spoustu dalších potřeb, které budeme chtít vyřešit nebo pokrýt.
Rozhodli jsme se pro testování ve standardním provozu. Rolby jsme zapojili do běžných pracovních aktivit a sledovali jsme, co se bude dít. Jak rychle si na ně řidiči zvyknou, co se s nimi bude dělat snadno a co obtížně, jak budou odolné, jestli budou mít dostatečný výkon, jak bude pracovat servisní služba v případě jejich poruchy.
U nás nikdy nebudeme mít třímetrová patra přírodního sněhu, a proto byly tyto stroje nejvíc využívány při manipulaci s technickým sněhem. Ze všeho nejvíce rolby převážely, přerovnávaly a upravovaly sníh. Čím déle jsme stroje používali, tím více pro nás rostl význam některých původně málo důležitých parametrů. Tak například jsme začali sledovat konstrukci podvozku.
Zjistili jsme totiž, že při práci na úpravách snowparků docela často dochází k defektům. A tak jsme si začali všímat toho, zda stroj má nebo nemá plná kola. Nejvíce se ale rozdíly mezi jednotlivými typy strojů poznaly při stavbě překážek a skoků. Rozdíl mezi standardními stroji a těmi, které jsou specializované na stavbu snowparků byl dramatický. Rychlost, přesnost a čistota práce v hrbolatém terénu, to jsou asi hlavní přednosti těchto speciálů. Výborně kopírují terén. Výsledkem je, že řidiči dokáží pracovat mnohem efektivněji.
Když jsme si tedy testováním udělali jasno v tom, že budeme určitě preferovat parkový speciál, začali jsme porovnávat další výhody a nevýhody. Tak například u stroje PistenBully 400 Park, pro který jsme se nakonec rozhodli, se nám velmi zamlouvalo zařízení ParkBlade. Jsou to vlastně dva kovové bodce namontované na radlici. Dají se ovládat z kabiny řidiče a obsluha může díky nim jednoduše nakládat a převážet po parku nejrůznější překážky, nářadí a stavební elementy.
Když jsme porovnávali výstupní manšestr naší stávající PistenBully 600 s tím, co vytváří parková PistenBully 400, všimli jsme si zajímavého rozdílu. Na manšestru čtyřstovky nebyly ani při napojování pruhů vidět žádné sněhové „hrobečky“. Jak jsme později zjistili, toto čisté napojení vytvářela speciální Parkflex fréza, která má boční uši hydraulicky ovládané z kabiny. Je to drobnost, ale je to jedna z těch věcí, která pak pro lyžaře tvoří výsledný celkový estetický dojem.
V našem porovnávání a rozhodování hrály významnou roli ještě dva další faktory. Tím prvním byl typ motoru. PistenBully 400 Park mohla být ještě osazena motorem bez filtru pevných částic. A to pro nás byla z ekonomického pohledu významná výhoda. Motor je totiž citelně levnější při nákupu, má jednodušší údržbu i provoz. A tím druhým významným rozhodovacím faktorem byly servisní služby. V tomto směru jsme hodně dali na slovo a zkušenosti našich řidičů. Zajímalo nás nejen to, jak rychle a dobře opravy probíhají, ale jak dobře si naši řidiči rozumí s jejich servisními mechaniky.
Testování sice probíhalo dlouho, ale finální rozhodnutí bylo vlastně docela jednoduché a rychlé. Čím déle jsme s různými stroji pracovali, tím zřejmější a jednoznačnější byly výhody stroje PistenBully 400 Park.
Když přijdu k novému stroji, tak se vždycky nejdříve dívám na tři věci. Jak výkonný to má motor, jak se to ovládá a jak čistý to dělá manšestr. A tady jsem se vším spokojený. Na téhle čtyřstovce se mi líbí, že když fréza vjede do mokrého kašovitého sněhu, tak to ta mašina přetlačí, hydromotory to utáhnou. Nestalo se, že bychom tuto frézu někdy zacpali. A co je taky důležité, samotná rolba se do mokrého sněhu neboří. Je to asi dané těžištěm a celkovým uspořádáním stroje. Co se týče ovládání, tahle mašina se řídí půlvolantem. A to mi vyhovuje, dobře se mi s tím pracuje. I s takhle těžkou rolbou se dá jemně manipulovat.
