Z Dlouhoňovic je to na Železnou Rudu docela něco přes tři sta kilometrů. Přesto jsem se na tu cestu velmi těšil. Věděl jsem, že si tenhle předávací den užiju. Jel jsem totiž do Skiareálu Špičák, kde si svou novou rolbu měl převzít Vladimír Kasík. Je to šéf skiareálu, správný chlap a skutečný fanda horských strojů. Hrozně rád se s ním bavím. Po cestě jsem přemýšlel o tom, jak by ta naše práce byla skvělá, kdyby měl každý formát a zaujetí Vláďi Kasíka. Při obchodních jednáních byl sice tvrdý, ale to byla jeho role. Na druhou stranu, vždy bylo vidět, že se o jednotlivé parametry a položky nezajímá jen proto, aby mohl tlačit na snížení ceny. Prostě jej ty věci skutečně zajímaly. Myslím, že to byl důvod, proč jsme se dokázali domluvit tak rychle, lehce a bez vzájemného trápení. S takovými myšlenkami mi ta cesta rychle uběhla. A to i navzdory psímu počasí a pražské zácpě, která mě docela zdržela.
Do skiareálu jsem dorazil s dvacetiminutovým zpožděním. Stroj už byl složený z kamionu. Pomyslel jsem si něco o čertech, protože jsem přišel o možnost udělat hezké fotky rolby, která se vznáší ve vzduchu. Ale celý rozesmátý Vladimír mě uklidnil. Řekl, ať si nedělám starosti, protože oni v tom mezičase už stihli udělat nejenom spoustu fotek, ale udělali i video. Jak říkám, správní chlapi. Vědí, co dělají, dělají to dobře a s radostí.
Na Špičák jsme dodávali zcela novou rolbu PistenBully 400 W s navijákem. Jedná se o úplně stejný typ stroje, který v areálu už pět let mají. Jednoduše jim ta rolba vyhovuje, a tak si pořídili další kus. Jen pro pořádek. Kromě těchto dvou čtyřstovek pracuje v areálu ještě třetí náš stroj. Rolba PistenBully 300 Park, kterou zde využívají zejména na úpravu snowparku. Jednou ze zajímavostí předávaného stroje je, že je úplně poslední vybavený klasickým motorem 3A, který sjel z výrobní linky v Kässbohreru. Všechny další stroje už budou povinně vybaveny filtrem pevných částic. Nové motory sice přispívají k ochraně životního prostředí, ale jsou také téměř o půl miliónu dražší a mají i zvýšené náklady a nároky na provoz. Na Špičáku tak ještě stihli využít zavírající se okno obchodní příležitosti. Nezbývá, než jim uznale gratulovat k akceschopnosti.
Po sestavení jsme stroj zaparkovali rovnou do garáže, kde si na svůj křest prvním sněhem počká až do začátku příští sezóny. Než jsme se vypravili na cestu domů, dobře jsme si s lidmi z areálu popovídali. Servisní mechanici s řidiči roleb hlavně porovnávali své zkušenosti s různými typy strojů. Mezi tím jsme se já s Vladimírem domluvili na dalším setkání. Uvidíme se brzy. Už dvacátého šestého dubna. Bude to v Innsbrucku na výstavě INTERALPIN 2017. Co vám mám povídat, těším se na výstavu i na naše setkání.
Pavel Lipenský, jednatel TopKarMoto
